Březen 2013

Okan Yalabik

30. března 2013 v 13:33 | Jája :) |  Hvězdy
Takže Okana mám docela ráda. Přijde mi takovej sympatickej, ale nevim jak se normálně chová. :D :D Takže je to Turek a viděla jsem ho v seriálu Sultán, kde hát s Halitem Ergencem. Taky si zahrál s Halitem ještě v jednom filmu a ten se jmenoval Ilk ask (první láska). Na ten film jsem se koukala. Sice byl v Turečtině, ale byl dost dobrej. :D :D No pak taky Okan hrál jistě ještě ve spoustech filmů a taky pak jsem ho viděla v několika seriálech, ale nebucu to tady vypisovat, protože si myslim, že by to stejně k ničemu nebylo. :D O jeho osobním životě toho moc nevím no. :D :D

Tady je jako Ibrahim v seriálu Sultán.

Tady bohužel nevím, jestli je to jeho přítelkyně nebo žena. :D


A tam vzadu je v tom filmu Ilk ask.

Sestřenky - 7.kapitola

30. března 2013 v 13:23 | Jája :) |  Sestřenky
(Ell)
Slyšela jsem, jak někdo klepe dole na dveře.
"Ell, máš tady návštěvu.!" Křikla teta ze zdola.
Seběhla jsem schody a uviděla Joshe, jak tam stojí a usmívá se na mě.
"Ahoj." Řekl sladce.
"Co tady děláš?" šeptal jsem, protože teta byla v kuchyni.
"Poď ven." Podíval se na mě psíma očkama.
"Ne!"
"Prosím:"
"Fajn, ale jenom na chvilku."
"jo!" usmál se.
Vyšla jsem ven a zavřela dveře.
"Kam pudem?" usmál se.
"Nevim."

Sestřenky - 6.kapitola

30. března 2013 v 13:19 | Jája :) |  Sestřenky
(Cassie)
Elle byla divná, ale nechala jsem to být. Pettr dlouho nepsal a ani nevolal a já si začala dělat starosti. Škola byla nudná, ale po škole jsem šla ven s kámoškama. Byly jsme v jednom lese daleko od civilizace. "Slyšely ste to?"
"Jako co?" zeptala se Add.
"Ten zvuk."
"Jaký?" dělala blbou Add.
"Asi mám slyšenu." Připustila jsem. Koukla jsem se na západ slunce.
"Začíná se stmívat, měli bychom jít." Prohodila Susan.
"Ne, slyšely ste no," zase jsem vyjekla.
"Cassie, si v pohodě?" zeptala se Add.
"Jo, jsem, ale slyšim, jako by někdo křičel o pomoc." Řekla jsem a vstala. Naslouchala jsem a teď to bylo zas.

Sestřenky - 5.kapitola

30. března 2013 v 13:07 | Jája :) |  Sestřenky
(Ell)
Šla jsem se malinko projít. Potřebovala jsem si pročistit hlavu. Šla jsem do parku a sedla si na lavičku.
"Je tady volno?" zeptal se někdo. Byl to ten kluk co jsem ho proměnila.
"Ne." Řekla jsem protivně.
Ale jemu to bylo jedno. Prostě si sedl vedle mě.
"Jak se menuješ otravo?"
"Josh a ty?"
"Ell." Podívala jsem se jinam.
"Hezký méno."
"Nech toho!" řekla jsem protivně.
:Proč?"
Zazvonil mi mobil. Volal Niall. Hned jsem to vzala. "Ahoj."
"Ahoj zlato, jak se máš?"

Sestřenky - 4.kapitola

30. března 2013 v 12:50 | Jája :) |  Sestřenky

4.Kapitola
(Cassie)
Psala jsem si úkoly, když mi zazvonil mobil. Byla neděle.
"Ano?"
"Ahoj Cassie."
"Pettere?"
"To jsem já zlato."
"Kde jsi?"
"Hádej."
Típl to a o vteřinu později někdo zaklepal na dveře. Vyletěla jsem z pokoje a po cestě jsem srazila Harryho.
"Co šílíš?"
"Promiň."
Letěla jsem otevřít.
Stál tam Petter.
"Petře."

Sestřenky - 3.kapitola

30. března 2013 v 12:46 | Jája :) |  Sestřenky

(Ell)
První den v nové škole byl docela v pohodě. Seznámila jsem se s dívkou Oliviou. Přišla mi hodně v pohodě a tak jsem si spolu sedly. Cassie si sedla s nějakou holkou, které se jmenovala Addison. Škola byla docela hezká, ale já jsem byla ráda, když jsem z ní konečně vypadla. Lehla jsem si na postel, zavřela oči a přemýšlela. Z myšlenek mě vyrušilo zazvonění mobilu. Vzala jsem to. "Ahoj,"pozdravila jsem Nialla nadšeně.
"Ahoj miláčku, tak jak bylo v nový škole?"
"Ušlo to, ale moc mi chybíš."
"Ty mě taky."
"No, a jak si se měl ve škole ty?"
"Docela dobře, ale je škoda, že už tady nebydlíš."
Volali jsem si asi dvě hodiny, ale pak přišla do pokoje Cassie jestli bych nechtěla jít ven. Já jsem souhlasila. Šly jsem s jejíma kamarádkami ven. Bylo to docela fajn.

Neuvěřitelné

30. března 2013 v 12:02 | Jája :) |  Knížky
Seděla jsem na lavičce a koukala se do země. Bylo mi tak zle, že jsem chtěla zkoncovat se svým životem a najednou se stalo něco, co by mi nikdo neuvěřil, kdyby to neviděl na vlastní oči.
"Můžu si přisednout?" zeptal se mě kluk, metrem mě na sobě kšiltovku a sluneční brýle.
"Jo." Řekla jsem nevzrušeně a malinko se posunula.
Kluk si sedl vedle mě a usmál se na mě. "Stalo se něco?"
"Jo, ale tobě se ani za nic zpovídat nebudu." Řekla jsem protivně.
"Dobře."
"Prostě chci být jenom sama."
"To si si nevybrala zrovna nejlepší místo." Podíval se kolem.
"Jo no, ale já nevěděla kam jinam jít. Všude jsou lidi."
"Jo no. Taky chci být někdy sám, ale taky to prostě nejde."
Podívala jsem se na něho . Jeho úsměv, jeho rysy. Přišel mi nějakej povědomej. Jako bych ho už někde viděla. Jako bych se na něj pořád koukala. Každém den, jako bycho se potkávali, ale nevěděla jsem odkud ho znám. "Neviděli jsme se už někdy?"
"Nevím." Usmál se na mě tím jeho nádherným úsměvem.
"Přijdeš mi povědomej." Pořád jsem se na něho koukala a snažila jsem si vzpomenou odkud ho znám.

29.3.2013

29. března 2013 v 22:14 | Jája :) |  Deníček
Dnešek jsem strávila s mojí supr sestřenkou. Cestou k ní domu jsme jely vlakem a bylo to docela dobrý. Těšily jsme se, že tam budeme samy, ale pak jsme si všimly, že za sestřenkou spal nějakej chlap a my jsme ho vyrušily ve spánku. :D No, cesta netrvala moc dlouho a tentokrát jsem za to byla docela ráda. :D Hned jak jsme přišly jsem si odpočinuly, protože jsme musely ještě vyšlápnout kopec a byly jsem dost unavný. Sestřenka mi ukázala svojí knížku o One Direction a já jsem si to hned vzala a přečetla si Niallovu kapitolu. No a pak jsem si začala číst od začátku a přečtla jsem za cnešek celou tu knížku. :D Byla moc dobrá. ještě mě žádná knížka tolik nebavila. Během toho sestřenka psala na blog povídky. Už vím jak na ni. ;) :D No, jelikož jsme dneska nedělala skoro nic jinýho než si četla tak nevim, co bych sem ještě napsala. Ale plánovaly jsme jít ven, ale nakonec se nám to nepodařilo. :D Poslouchaly jsme taky rádio a pak jsme byly nadšený, když tam nějaká holka zavolala a chtěla One Direction. :D Hráli One Things a sestřenka u toho trsala. :D Možná, že sem zítra dám nějakou povídku, ale to ještě nevim. Při nejhoršim sem dám třeba další kapitolu sestřenek. :D


27.3.2013

27. března 2013 v 17:03 | Jája :) |  Deníček
Dnešek byl dobrej jenom tak z půky. Hned ráno jsem věděla, že nebudu mít zrovna dobrej den. :( Ve škole jsem zjistila, že nemám žákovskou a to už je po druhý a teď už jí do konce roku nemůžu zapomenout jinak jsem v háji. :( První dvě hodiny jsem nějak přežila no. A pak následovala fyzika s našim třídnim učitelem. Byla opravdu v pohodě, protože jsem se s nim a jednim praktikantem koukali na film. Tolik nás to bavilo, že jsme třídního prosili, aby jsme se mohli koukat i o přestávce. No a tak jsme malinko přetáhli, ale bohužel nám to pak musel přerušit a slíbil, že nám to pustí příští hodinu. No a tak jsem šla s mejma kámoškama si odložit k věci k jazykovně, ale já jsem měla bejt v prvnim patře a nedošlo mi, že jsme skončili o malinko později no a tak jse přišla o malou chvilku pozdě na němčinu, ale učitel se mě naštěstí nepta, kde jsem byl i když, to už bylo po druhý, co jsme přišla na němčinu pozdě. Při němčině mi přijde, jako by ten učitel ze mě prostě vysával všechnu energii. :D No a tak jsem jenom ležela na lavici a poslouchala co ostatní říkaji a dávala pozor, kde jsme. Díky bohu to uběhlo docela rychle a písemku, co jsme měli dneska psát přesunul na příště. No a pak jsem šla k nám do třídy a kámošky se vrátily z angličtiny veselý a plný energie a já tam byla jako chcíplý kuře. :D Ale nakonec jsem se pak rozpovídala a taky jsem se zasmála. Při občance jsem se s mojí nej kámoškou Esťou smála pořád, protože vymyslela něco, co by se nehodilo, abych sem psala. :D No a jako poslední hodnina byla hudebka, kterou poslení dobou nemám moc ráda. Ale naštěstí učitelka hudebky byla na nějaký soutěži se sborem a tak jsme měli supla a koukali jsme se na filmy a já jsem si mohla v klidu psát knížku. :) No, takže doufám, že vy ste měli dobrej den. ;) Dneska jsem si chtěla jít ze školy rovnou lehnout a usnout, ale vypadá to, že se budu malinko věnovat blogu. Chtěla bych sem dát článek o nějaký Hvězdě a taky bych sem chtěla dát další kapitolu sestřenek. No, ale ještě nevim.

Povídka na přání pět :D

24. března 2013 v 17:55 | Jája :) |  Knížky
Netrvalo moc dlouho a je tady další povídka na přání a tentokrát je pro mojí nejlepší kamarádku. Zadala mi tyhle slova: Pozdrav, přátelství, zážitky, hádky, usmíření, podraz, nenávist, pomsta, smích, usmíření. :D

Dostala jsem dopis od mojí nejlepší kamarádky, která se před měsícem odstěhovala. Otevřela jsem obálku a vyndala přeloženej papír. Na jedný půlce bylo: Pozdrav nej, kámošce. Otevřela jsem papír a četla. Dozvěděla jsem se, že zítra přijede a bude tady celý týden. Byla jsem šťastná a moc jsem se na ní těšila.

Další den Nina přijela. Objaly jsme se. Bála jsem se, že naše přátelství nevydrží, když se od sebe odloučíme, ale nebylo to tak. Šly jsme na pláž a začaly si povídat.
"Tak jak se ti tam líbí?" zeptala jsem se.
"Ale jo, je tam hezky, ale chybíš mi."
"Ty mě taky."
"Čau," uslyšela jsem za sebou klučičí hlas. Otočila jsem se a uviděla před sebou Sema. byl to ten největší blbec ze školy.
"Nazdar Nino, co ty tady?"
"Přijela jsem za Perrie."
"A už ti to řekla?"
"Co?" Podívala se na něho Nina.
"Že chodí s Ianem."
"Cože?!" Nina se na mě koukla zle.
"Ne...to není pravda Nino."
"Ty si moc dobře věděla, že se mi líbí a že ho mám ráda a tak když jsem se odstěhovala si si myslela, že na něho zapomenu co?!"
"Ale...to není pravda. Nikdy bych ti to neudělala. Si moje kámoška."
"Byla!"řekla Nina a odešla. Podívala jsem se za ní a pak jsem se otočila na Sema. "Ty blbče§" Vlepila jsem mu pořádnou facku a šla pryč.

Doma jsem si lehla na postel. byla to naše první hádka po dlouhé době. Vybavovala jsem si naše hádky. Pak jsem si vybavila pár naši hezkých zážitků. Ježdení na koních, párty a pobyt u její babičky. Vzala jsem si mobil a vytočila její číslo.
"Halo?" ozvala se na druhý straně Nina.
"Nino já..."
"Nech mě na pokoji!" nenechala mě domluvit.
"Já jsem to neudělala!"
"Byl to podraz!" křikla a típla to.
Cítila jsem k Semovi takovou nenávist.

Další den mi brzo ráno zazvonil mobil.
"Ahoj." byla to Nina a její hlas zněl mile a klidně.
"Ahoj." řekla jsem ospale.
"Omlouvám se za všechno."
"Co tak najednou?"
"Víš, včera jsem mluvila s Kate." Kate byla naše kamarádka. "A ta mi řekla, že se ti líbí Fred a že Ian chodí s Alexis."
"Měla si si to ověřit dřív než si na mě vyjela!" řekla jsem rázně.
"Fakt se moc omlouvam."
"Fajn."
"Usmířený?"
"Jo."

Další den jsem šla s Ninou ven.
"Musíme se Semovi nějak pomstít." řekla jsem a usmála se.
"Jo, ale jak?"
"Něco mě napadlo."

Když jsme šly na procházku s mým psem (byl to vlčák), vyhlídly jsem si Sema na pláži, jak se snažil sbalit jednu holku. Sehla jsem se k Rexovi. "Trhej." Pošeptala jsem a ukázala na Sema. Rex se rozběhl k Semovi a vrčel. Sem rychle bžel pryč a Rex za ním. Běhali po pláži sem a tam a všichni se Semovi smáli. S Ninou jsme si plácly.
"S náma si nebude nikdo zahrávat!" křikla Nina na Sema, když běžel kolem nás. Ještě chvíli jsem nechala Rexe, aby Sema honil a pak jsem rázně zakřičela: "Rexi, k noze!" A Rex poslušně přiběhl. Podrbala jsem ho za uchem a pak poplácala. Sem spadl do písku a dejchal jako o závod. :D

Doufám, že se ti povídka líbila ;) :D



Povídka na přání číslo 4. :D

24. března 2013 v 13:29 | Jája :) |  Knížky
Tak a tahle povídka je pro mojí úžasnou sestřenku. :D :D Nedala mi žádný slova, protože se chtěla nechat překvapit. Takže Jájo, doufám, že se ti to bude líbit. Bude to malinko prdlí, ale to si měla čekat. :D

Seděla jsem v lavici a povídla si se svojí kamarádkou Jess. Do třídy vletěla Susan a běžele k nám. "Holky hádejte co mám!"
"Nevím." řekla jsem.
"Tři lístky na koncert One Direction!"
"Děláš si srandu?" zeptala se Jess.
"Ne." Susan vyndala z batohu tři lístky.
Všechny jsme skákaly radostí.
"Na kdy jsou?" zeptala jsem se.
"Na příští týden."
Bavily by jsem se o tom dál, ale do třídy vešla učitelka a tak jsme se posadily.

Další týden už jsem se chystala na koncert 1D. Přišly jsem tam a věřte tomu nebo ne, ale díky Susan jsme se dostaly dopředu. Ještě chvilku jsme čekaly. Fanynky ječely jako pominutý, ale já jsem se jim nedivila. Najednou nastalo ticho a začala hrát hudba. Kluci vběhli na pódium a začali zpívat Kiss you. Všechny fanynky začaly ječet a já jsem se k nim přidala. Natáhla jsem ruku a Liam - můj nejoblíbenější člen skupiny- se jí dotkl. Začala jsem ječet ještě víc. Podívala jsem se na Jess a Susan a poznala, že si to užívaji stjeně jako já. Znovu jsem natáhla ruku a tentokrát se jí dotknul Harry.

Po úžasným koncertě byla autogramiáda. Dostaly jsme se tam skoro poslední, ale hlavně, že jsem se tam dostaly. Nechala jsem si podepsat tričko. Bylo celý bílý a na něm byli 1D. Jako první se mi podepsal Zayn a pak Harry, Liam, Niall a nakonec Louis. Z koncertu jsem si odnesla super zážitek, videa, fotky a to tričko. Nikdy na to nezapomenu.

Doufám, že se ti to líbilo a poznala si, že ta hlavní postava si ty. :D



Povídka na přání číslo 3. :D

23. března 2013 v 17:23 | Jája :) |  Knížky
Tntokrát jsou slova: Nebe, hvězdy, hrozná pravda, bratr, nejlepší kamarádi, slzy, pláč, bezmoc, nová láska, nový život.


Už dlouho jsem neviděla Joshe. Nezvedal mi telefon. Jako by se mi vyhýbal. Už několikrát, jsem chtěla zajít k němu domů, ale pak jsem si vždycky řekla, že až bude chtít, ozve se mi. Ale tentokrát už jsem to nevydržela. Zaklepala jsem u jeho dveří. Otevřela mi jeho sestra Margaret. "Jé, ahoj Anno."
"Ahoj Margaret, je tady Josh?" Podívala jsem se na ní s nadějí, že mi řekne jo.
"Ne. Zrovna před chvilku šel ven."
"Aha, tak díky." Řekla jsem smutně a kopla do kamene, co byl přede mnou. Otočila jsem se na patě a šla pomalu domů kolem parku. Nedívala jsem se na cestu a omylem jsem do někoho narazila.
"Moc se omlouvám." Říkala jsem a koukla se nahoru. Nevěřila jsem svým očím. Přede mnou stál Josh a sladce se na mě usmíval. "Ahoj, krásko." Políbil mě.
"Jé, ahoj. Už tak dlouho se ti pokouším dovolat a před chvilkou jsem byla u tebe."
"No, víš, my musíme teďko s klukama hodně trénovat, protože v pondělí máme zápas."
"Aha, tak to pak jo."
"A nechtěla by si dneska něco podniknout?"
"Jo, moc ráda. A co?"
"Já už něco vymyslim." Usmál se na mě a objal mě. "Vyzvednu tě v osum ano?" Pošeptal mi do ucha.
"Dobře." Usmála jsem se na něho a pohladila ho po tváři.
"Tak fajn, ale teď už musim běžet. Uvidíme se večer." Políbil mě a pak zmizel. Chvíli jsem se za ním dívala a pak jsem se otočila a šla domů.

Josh zazvonil a tak jsem běžela dolu. Otevřela jsem dveře a vpadla Joshovi do náručí.
"Moc ti to sluší." Usmál se na mě.
"Děkuju, tobě taky. Tak kam půjdeme?" zeptala jsem se nedočkavě.
"Uvidíš." Usmál se na mě a zavázal mi šátkem oči. Chytil mojí ruku a vedl mě někam. Důvěřovala jsem mu a tak jsem šla poslušně vedle něho. Najednou jsem zastavili a Josh mi sundal šátek z očí. Byli jsme na pláži. Na našem oblíbeným místě kam nikdo nechodil. Uprostřed stál stůl a na něm svíčky, jídlo, skleničky a flaška s vínem. Sedli jsme si ke stolu a začali jíst. Bylo mi moc fajn a přála jsem si, aby tenhle večer nikdy neskončil, ale nešlo to. Po jídle jsem se šli projít. Josh mě objímal jednou rukou. Zastavili jsem se a podívali na nebe plné hvězd.
"Hele, támhle padá hvězda." Vykřikla jsem a ukázala prstem na nebe.
"Tak si něco přej."
Zavřela jsem oči a přála si, abych byla s Joshem šťastná.

Když jsem se ráno probudila, kamarádi mi zavolali, abych s nima šla ven a tak jsem souhlasila. Šli jsem do parku. Lucas s Loganem jezdili na skatech a já Lili a Selena jsem si povídaly.
"Hele, není támhle Josh?" Selana ukázala prstem za mě.
Lili jí bouchla.
Já jsem se otočila za sebe. Uviděla jsem jak sedí na lavičce Josh. Na klíně mu seděla nějaká holka a líbali se spolu. Bylo mi hrozně. Popravdě jsem si to myslela, když mi Josh nebral telefony a ani se mi neozýval, ale nechtěla jsem tomu věřit. Byla to hrozná pravda. Do očí se mi hrnuly slzy. Rychle jsem se zvedla a utíkala pryč. Běžela jsem na pláž. Ani nevím proč. Zastavila jsem se na tom místě, kde jsem včera večer byla s Joshem, sedla si do písku a plakala. Pokoušela jsem se ten pláč zastavit, ale nešlo to. Lehla jsem si do písku a cítila takovou bezmoc. Uslyšela jsem, jak ke mně někdo jde, ale nemohla jsem se zvednout a přestat plakat. Někdo mě zvednul ze země a pořádně objal. Otevřela jsem oči a uviděla Lucase. Lucas byl jako můj bratr. Měla jsem ho moc ráda a moc mi pomáhal.
"Neplač Anno." Utřel mi slzy. "Nezaslouží si tě." Koukl se mi do očí a pohladil mě po tváři.
"Já…já jsem si to myslela. Myslela jsem si, že mě podvádí, ale nechtěla jsem tomu věřit. Nemyslela jsem si, že je toho schopnej, ale teď vidim, že jo." Položila jsem mu hlavu na rameno.
"Je blbej. Kdybych mě takovou holku jako si ty, nosil bych jí na rukou a udělal bych pro ní všechno." Podíval se na mě a usmál se.
Usmála jsem se a zvedla hlavu.
"No a užíval bych si každou chvilku s ní. I kdyby mě brala jenom jako kamaráda." Podívala jsem se do jeho krásných modrých očích a najednou mi bylo malinko líp. Lucas mi dal vlasy za ucho a usmál se na mě tím jeho nádherným úsměvem. "Snažil bych se být tím nejlepším kámošem."
"Si moc hodnej." Usmála jsem se na něho a najednou už jsem neplakala. Úplně jsem zapomněla na to, co jsem ještě před chvilkou viděla v parku a co mi tolik svíralo srdce.
Seděli jsem tam takhle do večera a povídali si. Když jsem byla s Lucasem bylo mi dobře. Moc dobře a zapomínala jsem na všechno zlý. Podívala jsem se na hvězdy a došlo mi, že to co jsem si tenkrát přála už se mi nemohlo splnit. Když jsem se podívala zpátky na Lucase, byl u mě najednou nějak blíž než předtím. A potom se to stalo. Políbil mě. Nebránila jsem se a polibek jsem mu oplatila. V tu chvíli mi došlo, že to co mi předtím říkal, to o tom kamarádství a to stou holkou, že mluvil o mě. Lucas byl moje nová láska. Takže když jsem nemohla být šťastná s Joshem, hvězdy mi dopřály, abych byla šťastná s Lucasem. A tím pro mě začínal nový život.



Povídka

23. března 2013 v 13:44 | Jája :) |  Knížky
Tak, a je tady další povídka. :) No, tak teďkon jsem si jednu vybrala já sama. :D :D

Michal mě dneska ve škole pozval na rande. Nemohla jsem tomu uvěřit. Ani jsem nevěděla, že se mu líbím. Byl to asi ten nejhezčí kluk na celý škole. Přišla jsem domu, hodila batoh do rohu pokoje a začala si dělat úkoly. Ty jsem měla dost rychle hotové a pak jsem si vlezla do vany. Potom jsem se pořádně pipravila. Vběhla jsem zabalená v ručníku do pokoje a hledala ve skříni něco hezkého na sebe, ale bohužel jsem nemohla nic najít. No a tak jsem zaklepala u Jany. Jana byla moje starší sestra. Vešla jsem dovnitř. "Mohla bych si prosím u tebe pučit něco na sebe?"
"No jasně že jo. Koukni se do skříně a něco si tam vyber." usmála se.
"Děkuju moc." Šla jsem k její skříni a otevřela jí.
"Není za co."
Chvíli jsem se ve kříni přehrabovala a pak vytáhla růžové šaty. "Mohla bych si pučit tyhle šaty?" Podívala jsem se na sestru.
"No jasně, že jo. Budou ti moc slušet."
"Děkuju moc." Přeběhla jsem zpátky k sobě do pokoje. Natáhla jsem na sebe šaty a pak se šla namalovat. Na pusu jsem si dala lesk na rty, oči jsem si namalovala řasenkou a dala světle růžové stíny. Jana zaklepala a vešla ke mě do pokoje. V rukou držela růžové botky. "Říkala jsem si, že by se ti hodily." Podala mi je.
"Jééé děkuju." Vzala jsem si je.
Jana odešla a já jsem si nazula boty. Michal dole zazvonil. Rychle jsem se dopřipravila a běžela dolu. Otevřela jsem dveře a vyšla ven.
"Ahoj." Pozdravila jsem ho.
"A...ahoj. Moc ti to sluší."
"Děkuju." začervenala jsem se.
Michal mě chytil za ruku a dovedl k autu. Otevřel mi dveře. "Prosím slečno."
"Děkuju." Usmála jsem se a sedla si do auta.

Cesta netrvala moc dlouho. Asi po deseti minutách Michal zastavil ve městě. Šli jsem na večeři. Došli jsem k jednomu stolu a Michal mi dosunul židli, abych si mohla sednout. Sedla jsem si a usmála se na něho. Sedl si naproti mě a objednal bílé víno. Otevřela jsem jídelní lístek a chvíli vybírala jídlo.
"Copak si dáš?" Podíval se na mě.
"Lososa."
"Dobře."
Michal objednal jídlo. Mezi tím, než nám jídlo přinesli jsme si hezky popovídali. Jídlo bylo moc dobrý.

Asi kolem devátý mě Michal přivezl domů. Vylezla jsem z auta a Michal taky.
"Děkuju moc za dnešek." Otočila jsem se na něho.
"To já děkuju." Usmál se.
"Bylo to moc fajn."
"Jo, a tak mě napadlo, jestli by si si to v úterý nechtěla zopakovat."
"Dobře, tak zatim dobrou noc."
"Dobrou." usmála jsem se a vešla do domu.

Tak, doufám, že se vám moje povídka líbila. Jestli jo, tak se můžete těšit na další povídku na přání. :D :D



Povídka na přání 2. :D

19. března 2013 v 20:26 | Jája :) |  Knížky
Tak a je tady další povídka na příná. Nemusela jsem čekat moc dlouho. Na tamtěch předchozích deset slov jsem vymyslela nějaku povídku hned, ale tohle bude malinko těší. :D Takže tentokrát mám tyto slova: Pero, chodba, list (popír), člověk, inkoust, kamarádství, bázlivost, verš, temnota.

Seděla jsem za stolem a v ruce svírala plnící pero. Už tak dlouho jsem přemýšlel, co mu napsat, ale zatím mě nic nenapadlo. Tak moc mi chyběl. Kdyby to jenom věděl. odstěhoval se odsud asi před týdnem, ale on mi už moc chyběl. Louis byl můj nejlepší kamarád. Naše kamarádství začalo ve školce, kdy jsem si hrála s mojí panenkou a nemohla najít ten zprávný obleček, co by na ní pasoval. Louis tam přišel a podal mi pěkné šatky. Ze začátku byl malinko bázlivý, ale pak už se to začalo lepšit. Dala jsem si před sebe list papíru a začala přemýšlet co mu napsat. Napadlo mě, že bych mu mohla napsat báseň. Ale to jsem hned zavrhla. Psaní básní mi šlo docela dobře, ale co by si o mě asi pomyslel, kfyby dostal dopi, otevřel by ho a tam by byla nějaká trapná básnička? Začala jsem vzpomínat. Louis chodil vždycky do stejnýho ročníku jako já, ale do vedlejší třídy. Já jsem chodila do A a on do B. Vždycky jsem se před hodinou dohodli v kolik se omluvíme, že potřebujeme na záchod. Učitelé nám to vždycky dovolili a my jsem spolu se spolu procházeli po chodbě a povídali si. Ale netrvalo to moc dlouho, protože buď nás někdo chytil a nebo jsme museli zpátky sami, aby nás učitelé nehledali a aby jsme pak neměli problémy. Byl to pro mě hodně důležitej člověk v mém životě a pořád je. Teď když jsem tak vzpomínala objevil se mi v hlavě jeden takovej verš, ale odmítla jsem ho použít. Zhluboka jsem se nadechla a začala psát.

Milý Louisi,
moc mi tady chybíš. Bez tebe, jako by tady byla jenom temnota. Už jsem se dost dlouho nesmála a nepobavila. Vždycky si mě rozesmíval, věděl si jak mě rozesmát tak, že jsem se smála klidně i půl hodiny. Určitě se ti v novém městě líbí a našel si si spoustu kamarádů. Jo, já jsem si taky našla spoustu kamarádek, ale nikdy nezapomenu na tebe a na dny s tebou. Pořád tě mám nejraději.
Tvoje Selena
Když jsem dopis dopsala, hledala jsem obálku, ale omylem jsem strčila do inkoustu a ten se na můj dopis celý vylil.

Prázdniny

17. března 2013 v 13:49 | Jája :) |  Deníček
Prázdniny jsem trávila s mojí sestřenkou Jájou. :D Dost jsem si je užily jako pokaždý. :) Sice nebylo moc hezký počasí a dost nás to štvalo, ale i tak jsem se dokázaly dobře zabavit. :) Poslouchaly jsem naší oblíbenou skupinu, povídaly si, dívaly se na filmy, jednou jsme se vydaly ven a dokonce mi sestřenka namalovala mýho oblíbenýho člena skupiny 1D. Nialla. :D Ona si myslí, že mu to neni podobný, ale je. Hodně. :D Myslelay jsem si, že budeme vařit. Už jsem se i domlouvaly co, ale nakonec jsme se k tomu nějak nedostaly. :) Bylo to tím, že se nám do toho moc nechtělo. :) Ale příští prázdniny si určitě něco uvaříme. :D Pak jsem taky byly cukrárně. :) No a samozdřejmě, že jsem taky přespávaly u sebe. :) Bylo to fajn. Klidně bych mohla mít ještě další týden volna. :D Do školy se mi vůbec nechce. To budou zase samý písemky a úkoly. :( Nevím jestli budu mít čas, psát sem nějaké články a nebo sem dát novou kapitolu naší knížky, ale aspoň jednou za týden ano. :D Ale spíš to bude asi o víkendech no. :)

Tak a teď pár fotek z prázdnin. :D

V pátek byl Red Nose Day a tak na fotce můžee vidět mojí ruku a sestřenky nohu. :D Pak jsem si ještě nabarvila konečky vlasů na červeno, ale to vyfocené nemám a i kdybych měla nedávala bych to sem. :D

Tady na fotce můžete vidět spálenej popcorn. Jo, je to moje práce. :D :D No, tak ale tohle se může stát každýmu no :D



Povídka na přání

16. března 2013 v 20:51 | Jája :) |  Knížky
Je tady první povídka na přání. Slova jsou: čokoláda, vločky (sníh), krev, nůž, sklep, láska, polibek, kluk, brekot, medailon. Doufám, že se vám moje povídka bude líbit. :D


Seděla jsem v pokoji a srkala z hrnku horkou čokoládu. Dívala jsem se z okna a pozorovala bílé sněhové vločky, co se pomalu snášely k zemi. Zazvonil mi mobil. Volal mi Dan. Můj bývalý kluk. "Ahoj," ozvala jsem se.
"Ahoj, nechtěla by si někam jít,"
"No...tak dobře."
"Fajn, za chvilku jsem u tebe."
Zvedla jsem se a začala se oblékat. Vzala jsem si na sebe i medailon, který jsem dostala od mamky. Za chvilku dole zazvonil Dan. Seběhla jsem dolu a otevřela. "Ahoj."
"Ahoj." Chytil mě za ruku a táhl pryč. Nemohla jsem se mu ubránit. Odtáhl mě k sobě domů- Strčil mě do tmavého sklepa. Dopadla jsem na studenou zem. Dovnitř vešel Dan. Šel pomalu ke mě a v ruce držel nůž.
"Co to děláš?" zeptala jsem se vyděšeně.
"Kdysi si mi ublížila a já ti to teď oplatím." Chytil mě pevně za ruku. Ucítila jsem bolest a na zemi uviděla krev. Podívala jsem se mu do očí a začala brečet. "Nech toho prosím."
"Ne! Před rokem jsi se sem mnou rozešla! Bolelo to. Hrozně jsem tě miloval a ty si mě v klidu vyměnila za něho!"
"Ale...ale."
Řízl mě znovu a já zavřela oči. Vybavil se mi náš první polibek. Když jsem Dana uviděla, zamilovala jsem se do něho a on do mě. Byla to láska na první pohled. Všechno mě začalo bolet a pomalu jsem začala ztrácet vědomí...

Jo, je to dost surový, ale je to to první co mě k těmhle slovům napadlo.

Sestřenky - 2.kapitola

16. března 2013 v 11:20 | Jája :) |  Sestřenky

(Cassandra)

Bydlela jsem ve městě Seattle. Což je 500km od města Vencover. Cassandra Yalabik zní mé jméno, ale každý mě zná pod jménem Cassie Yll. Jsem sestřenka Ell Ergenc a nabídla jsem jí, že může bydlet u nás a budeme chodit na stejnou střední školu. Mám ještě strýčka Jeffryho, ale ten si vzal mojí pravou tetu. Strýček Jefry není vlastně můj strýček, ale já mu tak říkám. Mám sestřenku Lolu, které bylo 10 let. Nemohla jsem si pomoct, ale připadal mi jako rozmazlený fakan. Ale vždy, když jedu na návštěvu k Ergenců, musím být na ní milá. Je mi 15 a jsem starší o měsíc s Ellou. Mám krátké na mikádo sestříhané tmavé hnědé vlasy a modrozelenošedožluté oči. Mám tam skoro všechny barvy. Je to zvláštní, ale líbí se mi to. Mám staršího bratra Harryho a je mu 17 let. Je celý blázen do jedný holky ze školy. Menuje se Mary Graham. Nevim jak se to stalo, ale začali spolu chodit. Je dost milá. Harry je úžasný a mám ho ráda. Já se mu svěřuju a Peterovi a on mě o Mary. Navzájem si dáváme rady. Pořád se škádlíme, ale není den, kdy by jsem se neobjali a nebo si příjemně nepopovídali. Peter byl můj klik. Chodili jsem spolu 2 měsíce a byl dost prima. S Ellou jsem si volaly každý den, ale stejně jsem se moc těšila až přijede a bude bylet u nás. Náš dům byl docela dost velký. Byly tam 4 pokoje. 1.Já, 2. Harry, 3. rodiče a 4. pokoj pro hosty a až přijede Ella bude její. Chodila jsem do 9.A. Měli jsem matiku. Byla to hrozná nuda, ale do toho mi přišla SMS od Petera: Ahoj lásko, tak co? Nudíš se? My máte teď příraz.

Naštěstí jsem seděla v poslední lavici a tak jsem se usmála a napsala: Ahoj broučku, máme matiku. Přiraz? Tak to se nemáte. Deš po škole někam?

Peter: Jo, jdu.

Cassie: Kam?
Peter: přece s tebou ke mně. Je pátek.
Cassie: Dobře. J Musím psát poznámky tak pa.

Peter: Pa

Po škole jsem šla s Peterem k němu. "Rodiče tu nejsou." Řekl s úsměvem. "Hele, na co ty ne.." nedokončila jsem větu a začal mě líbat. "Nemyslíš." Dokončila jsem. "Myslím." Kývl. Vzal mě do náručí a nesl nahoru.

Dostala jsem vysvědčení a byl konec. Musela jsem se rozloučit s Peterem a slíbit, že za mnou bude jezdit každý výkend. Začaly prázdniny. Byla jsem doma, pak jsem jela za Ell, navštívit rodiče Ergenců. Zase po dlouhé době jsem viděla Ellu, tetu se strýčkem, sestřenku a město. V půlce prázdnin jsem se vrátila domů a jela s rodiči do Chorvatska. Vrátili jsem se a Ella se stěhovala k nám. A začala zase škola. Den před tím, než se Ella přistěhovala k nám se rozloučila s Niallem…

Petter

Niall Horan

14. března 2013 v 19:07 | Jája :) |  Hvězdy
Takže tenhle sympatickej blonďák zpívá v mojí oblíený skupině. Většina z vás už jostě ví o jakou skupinu se jedná. Jo, jsou to 1D. Oblíbila jsem si je díky svojí sestřence, která o nich pořád mluvila. No a pak jsem se koukla na nějaký videa s nima a přišli mi fajn. :D jejich písničky jsou moc dobrý. :D Mě se líbí snad všechny jejich písničky. :D :D Dneska nemam moc čas na psaní dlouhýho článku a tak sem dám hlavně hodně fotek, který jsem hledala celej den a postupně ukládala. :D :D A pak taky jednu písničku. :D



Yes! :D


Milý :D :D
Chtěla jsem sem dát ještě víc fotek, ale to už by asi bylo moc. :D :D Kdyžtak je sem dám později. :)

Tahle se mi líbí nejvíc. :D


Sestřenky - 1.Kapitola

12. března 2013 v 7:10 | Jája :) |  Sestřenky

(Ell)

Jmenuji se Ell a je mi 15 let. Bydlím se svojí matkou Melisou a svým otcem Jefrym a mladší sestrou Lolou, které je 10. Se setrou nevycházím moc dobře. Spíš bych brala za sestru mojí sestřenku Cassandru. Je stejně stará jako já a hodně si rozumíme. Ale už jsem jí hrozně dlouho neviděla.
Seděla jsem v pokoji a přemýšlela. Cassandra mi nabídla, že bych u nich mohla bydlet. Chtěly jsme jít na stejnou školu a ta škola byla u nich ve městě. Chtěla jsem tam moc, ale nechtěla jsem opustit Nialla. Niall byl můj kluk se kterým jsem chodila už rok a půl. Nakonec jsem sáhla po mobilu a napsala mu SMS, aby přišel za půl hodiny do parku, že si s ním potřebuju nutně promluvit.

Nemusela jsem na něho čekat. Když jsem přišla, už tam stál.
"Ahoj." Sladce se na mě usmál a políbil mě.
"Ahoj," řekla jsem smutně.
"Stalo se něco?"
"Víš…já odjíždím." Podívala jsem se na něho.
"Proč?"
"Protože chci jít na jednu školu."
Niall napřed nic neříkal, ale nakonec promluvil." Bude se mi stýskat."
"Mě po tobě taky, ale budu za tebou jezdit."
"Dobře." Pořádně mě objal. "Kdy odjíždíš?"
"Zítra."
"Tak to už moc času nemáme."
"To ne no."
Niall mě chytil za ruku. Šli jsem spolu do kina, na oběd, do klubu, abych se trochu pobavili a abych se rozloučila s přáteli. Pak mě pozval i na večeři. Moc se mi to nelíbilo. Nemám ráda, když za mě někdo utrácí peníze, ale on si to nenechal rozmluvit. No a nakonec jsem se zase vrátili do parku. Už byla tma. Sedl si na lavičku a mě si posadil na klín. Bylo mi s ním moc dobře a nechtěla jsem ho opustit. Podívala jsem se na nebe plné hvězd. Niall mě pevně objal a políbil na krk. Pohladila jsem ho po tváři a usmála se na něho. V kapse mi zavibroval mobil. Byla to Lola. Nechtělo se mi to brát, ale kdybych to nevzala, tak by to na mě kecla.
"Co chceš?" zeptala jsem se jí protivně.
"Kde si?"
"Co je ti po tom?"
"Chceš, abych řekla, že si na mě hnusná?"
"Dnešek mi nemůžeš nijak zkazit." Típla jsem to a zastrčila mobil zpátky do kapsy. S Niallem jsem byla až do tří do rána. Pak jsem se bohužel museli rozloučit. Trvalo nám to docela dlouho a tak jsem se dostala domu až ve čtyři.

Niall



Změna

11. března 2013 v 9:08 | Jája :)
Nakonec jsem se rozhodla, že sem budu dávat knížku, kterou píšu se svojí kamarádkou. :) Je to sestřenkých. Doufám, že se vám to bude líbít a bude vás to bavit. :)