Povídka pro sestřenku. :D

1. dubna 2013 v 13:20 | Jája :)
Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak by se tahle povídka měla jmenovat, ale nic me nenpadlo. :D

"Liame, měl by si sebou pohnout jinak přijdeš pozdě!" křikla jsem na Liama z kuchyně a uklidila talíře.
"Už běžim." Letěl ze schodů a vběhl do kuchyně. Zakousl se do bagety a pak mi dal pusu.
"Večer jsem doma." Zamumlal s plnou pusou, nazul si boty a byl venku.
Unaveně jsem si sedla na židli a koukala se z okna jak Liam nasedl do auta a odjel. Poslední dobou mě dost štvalo, že je slavném a už an mě nemá tolik času jako předtím. Ale pořád jsem ho milovala. Poslední dobou mi bylo hodně smutno. Pořád měli s klukama koncerty a nebo nějakou autogramiádu a podobně. Byla jsem skoro pořád sama. Zvedla jsem se a došourala se do ložnice. Lehla jsem si na jeho půlku. Voněla jeho parfémem. Zavřela jsem oči a myslela na něho. Když jsem otevřela oči začala jsem plakat.

Cítila jsem, že to nedokážu a přišlo mi. Že už mě Liam nemá rád. Zhluboka jsem se nadechla a pak si došla dolu pro flašku vína a celou jí vypila. U toho mi tekly slzy a já jsem se rozhodla, že si sbalím věci a půjdu pryč. Běžela jsem nahoru do ložnice a v ruce jsem držela druhou flašku vína. Otevřela jsem skříň a začala si balit. Jenomže jsem se k tomu nějak pořádně nedostala. Sbalila jsem si pár věcí, ale pak na mě padla únava a tak jsem se stočila na zemi a zavřela oči.

Když jsem se probudila, hrozně mě bolela hlava a pálily mě oči. Vedle mě seděl Liam a držel mě za ruku. Koukal se na mě dost naštvaně.
"L…Liame, c…co se stalo?" Podívala jsem se na něho zmatně.
"No tak to nevím." Řekl naštvaně. "Jenom vím, že si se pořádně opila a pak si tady ležela na zemi s otevřenim kufrem a pár věcmě v něm."
Najednou se mi včerejší noc vybavila. Mám mu to říct? Mám mu říct, že od něho chci odejít? Ale jak mum to mám říct? Nemůžu mu to přece říct Liame už mě nebaví bejt tady pořád sama, odcházím.
"Proč si se včera opila?" Podíval se na mě.
"P…protože mi bylo mizerně." Stekl mi slza a tak jsem sklonila hlavu.
"Co? Proč ti bylo mizerně." Přisunul se ke mně a objal mě. "Řekni mi to."
"P…protože se cítim osamocená. Už na mě nemáš vůbec čas." Znovu jsem sklopila hlavu a tentokrát už tekl proud slz.
"Já vím. Ale neboj se. Teď máme pár dní volno a já budu jenom s tebou." Usmál se na mě a políbil mě.
"Jo, ale je to jenom pár dní Liame. Jenom pár dní a pak budeš celej měsíc fuč. Pojedete do Evropy."
"Ale…myslel jsem si, že pojedeš s námi?"
"A co bych tam asi tak dělala? Seděla v hotelu a čekala na tebe do noci?" Koukla jsem se mu do očí.
"Já vím, že na tebe poslední dobou nemám vůbec čas a mrzí mě to. Já odejdu…"
"Ne! Liame to ne! Nesmíš slyšíš?!"
"A co mám teda dělat?" Podíval se na mě.
"Já…já nevím, ale nesmíš odejít ze skupiny. Ani náhodou! Bez tebe už by to nebylo One Direction! A zklamal by si kluky!"
"Jo, jenomže když budu dál pokračovat tak ztratím tebe. Včera si se chtěla odstěhovat co?"
"Já…Liame…já…." Najednou se mi nějak zatočila hlava a udělalo se mi špatně.
"Jean, co je ti?" Zeptal se polekaně.
"J…já nevím." Rychle jsem vběhla na záchod a zamkla se. Začala jsem zvracet. Asi po pěti minutách jsem vyšla ze záchodu.
Liam mě chytil a dovedl k posteli. "Lehni si, přinesu ti vodu." Odběhl a za chvilku byl zpátky se skleničkou vody.
"Díky." Vzala jsem si skleničku a vypila celej její obsah. Položila jsem si hlavu a pomalu usínala.

Posledních pár dní jsem pořád zvracela a nebylo mi dobře. Bylo mi to dost divný a tak jsem zašla jeden den co byl Liam pryč do drogérie a koupila si těhotenskej test.

Liam přišel ten den dřív a já jsem zrovna vařila večeři.
"Ahoj lásko, tak jak si se měla?" Políbil mě na krk.
"Ale jo, docela to ušlo." Byla jsem nějak vedle a hlavně jsem byla nervózní. Vzala jsem talíř a chtěla na něho nandat jídlo, ale talíř jsem upustila a on se rozbil.
"Jane, jsi v pořádku?" Podíval se na mě a uklidil zbytky po talíři.
"Ne." Řekla jsem a sedla si na židli.
Liam si klekl na zem ke mně a chytil mě za ruku. "Co je to s tebou poslední dobou je?" Podíval se mi do očí.
"Já…Liuame….já….jsem….já…" Zhluboka jsem se nadechla. "Jsem těhotná."
Liam se na mě chvilku jenom koukal a pak se usmál. "To je supr." Usmál se a objal mě.
"Já…já nevím." Koukla jsme se do země.
"Proč?"
"Si ještě mladej a jak to asi bude vypadat? Liam Payne má dítě."
"Mě je úplně jedno jak to bude vypadat." Usměje se na něj. "Jsem šťastnej."
"A ani na nás nebudeš mít čas."
"Slibuju, že se o vás budu starat. Nemůžu vás tady přece jen tak nechat doma." Usmál se na mě a dal mi ruku na bříško.
Usmála jsem se na něho a políbila ho. "Miluju tě." Špitla jsem
"Já tebe taky." Pohladil mě po tváři a něžně mě políbil. "Budeme šťastná a později i velká rodina." Usmál se. ……

Takže doufám, že se ti to líbilo Jájouši. :D Jo, je to prdlí, ale jenom proto, že si i nedala slova a neřekla si mi, o čem bych měla psát. :D :D No a tak tady to máš. :D :D

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nila Nila | 1. dubna 2013 v 13:27 | Reagovat

krásný povedlo se ti to :)

2 helpg helpg | 1. dubna 2013 v 13:28 | Reagovat

Je to prdlý?! Ty nejsi normální :D. Vždyť je to krásný :). A pamatuj si, že to neříkám jako sestřenka sestřence ale jako blogerka blogerce. Takže- je to vážně skvělý :). Vžila jsme se do toho jak nikdy.
Myslím si, že můžu říct, že je to zatím tvoje nejlepší povídka :). Moc děkuju! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama