Červenec 2013

Zaynův svět.

27. července 2013 v 22:34 | Jája :)
Jmenuju se Zayn
a můj kámoš je Liam Payne.
Niallíček je naše láska,
bříško nacpáním mu praská.
Harry je naše zlato,
Loui zas náš kápo.
Harry skočí jedno salto,
Liam křičí:"Dal to! Dal to!"
Já zakroutím hlavou,
ať si trhnou nohou.
Jdu za svojí Perrie,
co má růžovej melír.
Pezz mi z okna mává s Hatchim,
já u toho cestou svačim.
Kuřecí prsa já mám rád,
s prodavačem jsem dobrý kamarád.
Cigaretu v koutku mám,
občas se cítím jako král.
Kolem sebe já hodně dobrých lidí mám,
energii dám i vám.

Doufám,že se vám to alespoň trochu líbilo. :) Tuhle básničku jsem složila se svojí sestřenkou Jane,která píše články na tomto blogu: http://yes-stories.blog.cz/


Nothing is more important than you.

16. července 2013 v 23:18 | Jája :) |  Povídky
Tak a je tady další povídka a tentokrát s názvem Nothing is more important than you - Nic není důležitější než ty. :) Povídka bude o holce, která se zamiluje do jednoho kluka a postupem času se dozví, že ho nezná tak dobře jak si myslela. A zůstanou ti dva spolu nadále oi přes to, co se stane? To se dozvíte, pokud budete číst mojí povídku. ;)

Why not me? 3.

15. července 2013 v 21:02 | Jája :) |  Povídky
Další den byla sobota a já jsem byla tak ráda, že můžu ležet v posteli jak dlouho chci a nikdo mi nic nemohl říct. Byla jsem doma sama, protože rodiče jeli nakoupit. Jen tak jsem si ležela v posteli a četla jsem si knihu od jedné mojí oblíbené spisovatelky. A když to bylo v tom nejlepším, někdo zazvonil.
"Ach jo, kdo to zase je?" Řekla jsem si nahlas sama pro sebe, naštvaně jsem zaklapla knížku a šla otevřít.
"Ahoj Hann." Usmál se na mě Louis.
"Ahoj Louisi, copak ty tady?" Úsměv jsem mu oplatila.
"Přišel jsem se zeptat, jestli by si zase nechtěla někam zajít."
"A neměl by si se taky tršku věnovat Eleanor a kámošům? Už dva týdny jsi pořád jenom se mnou. Teda ne, že by mi to vadilo, ale nechci, aby pak na tebe byli kámoši a El naštvaní." Koukla jsem se na něho.
"To...to je v pohodě."
"V pohodě? Louisi, mě přijde, že ty si poslední dobou vůbec El nevšímáš. Ona je tvoje holka a určitě je pro ní každej den bez tebe hroznej."Koukla jsem se na něho a všimla si jeho pohledu. Díval se na mě divně.
"Hann, ale já chci být s tebou. Je mi s tebou dobře." Přiblížil se ke mě.

Why not me? 2.

11. července 2013 v 19:15 | Jája :) |  Povídky
Ráno na mě zazvonila kamarádka. Rychle jsem si zapletla vlasy do cupu, popadla tašku a letěla ke dveřím. Otevřela jsem dveře a usmála se na kamarádku.
"Ahoj."
"Ahoj." Usmála se na mě Esma.
Cestou do školy mluvila jenom Esma. Já jsem neměla na mluvení náladu. Ani trochu. A vlastně jsem ani neposlocuhala co povídá. Pořád jsem musela myslet na Louise a sama jsem ani nevěděla proč. Říkala jsem si, že je to prostě jenom kluk od ná z paneláku, ale nepomáhalo to.
"Hann, co je to s tebou?" Strčila do mě Esma a já jsem se konečně probrala. Koukla jsem se na ní.
"Co by se mnou mělo být?"
"No dneska si nějaká divná. Nestalo se něco?" Koukla se na mě ustaraně.

9.7.2013

9. července 2013 v 20:14 | Jája :) |  Deníček
Jelikož jsem už hodně dlouho nepsala nic o tom, co dělám tak jsem se rozhdola napsat to dnes. Pořád jenom píšu povídky a abych pravdu řekla tak mi to poslední dobou vůbec nedjde. Jak jsem psala první díl Why not me, trvalo mi to hrozně dlouho. Sice už jsem věděla, co napsat, ale nějak mi to prostě nejde, tak snad se na mě nebudete zlobit, když napíšu, že si dám na chvilku pouzu. Jo, asi to bude na celé prázdniny a začnu psát až, když budu zase chodit do školy. ;) Nemělo by totiž cenu psát povídku, která by byla nudná a hrozná. :)

Dneska jsem vstala v deset, jako obvykle a chvilku jsem si četla třetí díl Upířích deníků. :) Hrozně mě to baví, ale musím říct, že první a ruhej díl byl trochu lepší. U toho třetího je akce až na konci a tam já právě jsem. :) Měla jsem co dělat, abych se odtrhla od knihy. :) Pak jsem byla chvilinku tady na počítači. :) Jinak jsem nedělala nic moc zajímavýho. ;) Teď poslouchám Iglesiase a těším se, až přijede moje nejlepší kamarádka a budu s ní moc jít ven. :) Už mi chybí. :) Jsme od sebe sice jenom pár dní, ale hrozně moc mi chybí. :) No...vlastně to není pár dní, co jsme od sebe. Naposledy jsme se viděly,poslední den školy, ale to bylo takový divný. :/ No, ale to je jedno. Ještě dneska plánuju zkouknout film, kterej jsem si včera stáhla. :) Tak se zatím mějte. ;)


Why not me? 1.

7. července 2013 v 18:33 | Jája :) |  Povídky

Tak a je tady další povídka. :) Zase jsem poslouchala jednu písničku a malnko jsem se ispirovala. :) Písničku zpívá Enrique Iglesias. :)

Seděla jsem na schodech paneláku a koukala se na zem před sebe. Ráno, v tom spěchu jsem si zapomněla klíče doma a teď jsem se nemohla dostat domů. Musela jsem čakt na mamku a ta měla přijít až za dvě hodiny. Uslyšela jsem, že zeshora někdo jde a tak jsem se víc přimáčkla na zeď, aby ten člověk mohl projít. Byl to hnědovlasý kluk, kerý bydlel jenom pár pater nade mnou. Seběhl schody a pak se zastavil a podíval se na mě.
"Zapomněla si si klíče?"
"Jo, ráno jsem pospíchala a že jsem si nevzala klíče jsem si uvědomila až na cestě domů." Vzhlédla jsem k němu.
"No tak to je blbý. A nechtěla by si třeba mezi tim někam zajít?" Podíval se na mě.
"No...tak dobře." Malinko jsem se usmála. zvedla jem se a dala si na záda svůj školní batoh. Přistoupila jsem k němu a koukla se na něho. "Tak, kam půjdeme?"
"No...tak co si třeba sednout do cukrárny?" Podíval se na mě.
"Jo, dobrej nápad." Usmála jsem se na něho a přivolala výtah.

They don't know about us 23.

1. července 2013 v 1:27 | Jája :) |  Povídky
Asi jsem se zbláznila, ale teď v noci mám hroznou chuť psát. :D Nevím proč, ale prostě je to tak. :D

Vyklízeli jsme babičky dům. Já jsem si vzala její ložnici. Oblečení jsem naházela do pytlů. Bylo to divné, nechtěla jsem to dělat, ale věděla jsem, že rodiče potřebují pomoct a pro matku je to taky moc těžké. V jednom ze šuplíků jsem našla nějaký sešit z pevnými deskami. Sedla jsem si na poslet a podívala se do něho, ale byl prázdný. Rozhodla jsem se, že si ho nechám. Na stolku u postele, jsem našla babiččin řetízek. Vzala jsem ho do dlaně a zevřela ruku v pěst. "Ach babičko, kéž by si tady byla se mnou a my nemuseli tohle nikdy dělat." Šeptla jsem. Měla jsem dovoleno, si pár věcí nechat. Rozhodla jsem se pro řetízek, sešit a jednu babiččinu fotku. Byla na ní s dědečkem, kterého jsem viděla jenom na fotkách.

They don't know about us. 22.

1. července 2013 v 0:34 | Jája :) |  Povídky
Seděly jsem s Esmou na schodech před domem. Před námi zastavil taxík a z něho vystoupila moje matka a otec. Otec podpýral matku a šli k nám. Esma se zvedla a potichu je pozravila. Matka na ní kývla hlvavou a podívala se na mě.
"Hann..." Podlomily se jí kolena a klekla si na drsný chodník.
"Mami, je mi to moc líto." Podívala jsem se na matku a pevně jí objala.
Otec otevřel dveře a vešel dovnitř. Esma se podívala na mě a na matku a pak se vydala za otcem do domu. S matkou jsem seděly na ulici v objetí a plakaly. Bylo to pro nás obě moc těžké. Mamka ztratila svojí matku a já milovanou babičku.

They don't know about us. 21.

1. července 2013 v 0:15 | Jája :) |  Povídky
Někdo zazvonil. Louis se podíval na mě a pak se vydal ke dveřím. Naštvaně jsem si sedla do křesla a koukala se před sebe. Chvilku jsem z předsíně slyšela jenom hlasy a došlo mi, že to nemůže být Esma, protože oba hlasy patřily klukům. Jeden patřil Louisovi a druhý...
"Hann, je mi moc líto, co se stalo." Uslyšela jsem za sebou a otočila se. Stál tam On. Byl tam Zayn a koukal se na mě soucitně. Zvedla jsem se a vpadla Zaynovi do náruče. Pořádně jsem ho objala a z očí mi opět vytryskly slzy.
"Co se stalo?" Podíval se na mě Zayn po chvíli, co jsem se od něho odtáhla.
"Já...já nevím. Přišla jsem domů a ptala jsem se Esmi, kde je babička a ona mi řekla, že šla do svého pokoje. No tak jsem se šla podívat na babičku a zjistila jsem, že nedýchá. Několikrát jsem s ní zatřásla, ale...nic." Podívala jsem se na Zayna se slzami v očích. Zayn mě k sobě přitáhl a pevně objal.